Nákup v: CZK / EUR

Kávovník a káva

Kávovník umožňuje první sklizeň po 5 letech, nejplodnější je ve věku 25 - 50 let. Průměrný roční výtěžek jednoho keře kávovníku se nachází okolo 0,5 kg, ve výjimečných případech pak až v rozsahu od 0,9 do 1,3 kg. Jeden šálek espressa je z cca 40 zrnek. Sklizeň probíhá buď formou ručního sběru vybraných dozrálých plodů, nebo mechanickým způsobem. Při ručním sběru česačky plodů ohýbají větve keře (větve keře kávovníku rostou přímo, rovně směrem vzhůru)  a shrnují bobule do plachet, které mají uvázané na svém břiše. První metoda obvykle dále pokračuje tzv. mokrým procesem, kdy jsou bobule nejprve namočeny v kádích, mechanicky oloupány, fermentovány v tancích, opětovně proprány ve vodě a konečně praženy. Mechanický sběr je nešetrný, nerozlišuje zralé a nezralé plody, stroj projíždějící nad řádkem setřásá veškeré bobule a mnohdy i listy z kávovníku. Výsledkem obou metod je pak tzv. zelená káva, kdy jsou odstraněny nečistoty a špatné bobule, zbytek je roztříděný podle velikosti do jednotlivých tříd.
  
Hlavními druhy pěstovaných kávovníků jsou kávovník arabika a kávovník robusta. Arabika se pěstuje ve větší míře a všeobecně bývá označována za kvalitnější (Arabika i robusta se dají rozdělit dle kvality do několika tříd (podle místa sklizně,podle obsahu látek), kde se kvalitativně potkávají. Např. arabika tř. 1 je kvalitnější než kterákoli robusta, ale arabica tř. 5 již nemusí být tak kvalitní jako robusta třídy 1.) . Zrna robusty a arabiky jsou odlišného tvaru, dle nějž se dají i po upražení poznat. 
  
Arabika (Coffea arabica) – vyznačuje se nakyslou chutí, listy tohoto druhu jsou dlouze oválné, pochází původně z Etiopie, ovšem je kultivována do dnešní podoby již několik století. Dnes se tato káva hlavně pěstuje ve třech částech světa a to v centrální a Jižní Americe, Africe a Asii. 
  
Robusta (Coffea canephora) - má spíše hořkou, plnou chuť, původně pocházejí z oblasti Konga, dnes se pěstuje v Africe, Asii, Indonésii a severní Brazílii. 
  
Kávovník je nejvíce rozšířený na ostrovech Jáva a Sumatra, dále v zemích Arábie, Indie, Afriky a střední a jižní Ameriky. Odborníci na kávu nejvíce oceňují chuť kolumbijské, keňské a brazilské kávy. Právě Brazílie je největším producentem kávy na světě, produkuje okolo 2/3 veškeré produkce kávy. 
  
Důležitým krokem ve zpracování kávy je pražení. Pro získání oblíbených chutí a vůní jsou nejprve bobule jednotlivých druhů náležitě promíchány. Směsové pražené kávy má obvykle oproti jedno-druhové kávě vyrovnanější chuť a vůni. Poměr jednotlivých druhů zelené kávy bývá firemním tajemstvím zpracovatele. Poté následuje pražení ve velkých válcích při teplotě okolo 193° C pro jemné pražení, 205° C pro středně praženou kávu a konečně 218° C pro nejtmavší kávu. Při pražení dochází k uvolňování plynů, které způsobují karamelizovaní dřeně bobule kávovníku. Po upražení vzniká větší množství sacharidů, které mají tu vlastnost, že se při kontaktu s vodou rozpouštějí. Pražené boby jsou po vychlazení v celku zasílány dalším velko-zpracovatelům. Pokud je pražírna sama zpracovatelem, může horké boby zchladit rychlejší variantou, kdy použije k ochlazení vodní páry. V tomto případě je ale nutné poté kávu uzavřít do vakuových obalů, aby se z kávy odstranila veškerá nadbytečná vlhkost (Takto zpracovaná káva je všeobecně nižší kvality a bývá většinou distribuována maloobchodním spotřebitelům) . 
  
Káva patří k nápojům povzbuzujícím chuť díky obsaženým alkaloidům – kofeinu. Vonné látky, oleje, vzniklé při pražení kávy zároveň s kofeinem vyvolávají mírný pocit příjemného vzrušení, povzbuzují nervovou činnost. Při přiměřené konzumaci a při správném zpracování má šálek kávy blahodárný vliv na zažívací orgány. Pomáhá trávení díky obsahu hořkých látek vzniklých při pražení, podporuje vylučování žaludečních šťáv. 
  
Výsledky dosavadních výzkumů ukázaly, že i instantní káva je stejně bohatým přirozeným zdrojem antioxidantů jako káva pražená a mletá. Antioxidanty se v kávě vyskytují přirozeně a jsou jednou z látek, které obsahuje kávové zrno. Zpracováním kávy do instantní podoby se jejich množství ani účinky zásadně nemění. Odstraňuje únavu, je dobrým protijedem při otravě alkoholem. Hořkost kávy hasí žízeň a pomáhá zvládnout únavu ať již fyzickou či duševní. Při nadměrné konzumaci a špatném technologickém postupu přípravy může u některých osob káva vyvolávat nespavost, bušení srdce, pálení žáhy, nechutenství a bolest hlavy. Velké množství kofeinu může zapříčinit zdravotní rizika. 
  
Káva je v dnešní době druhou nejdůležitější surovinou na světě. Na jejím pěstování a zpracování se celosvětově podílí přes 25 miliónů lidí.