První šálek kávy v Evropě – příchod z Orientu
Káva se do Evropy dostala přes Arabský poloostrov, Osmanskou říši a Středomoří. První zmínky o jejím pití pocházejí z:
Itálie – Benátky jako obchodní centrum přivážely kávu už v 16. století.
Osmanská říše – Istanbul byl významným centrem kávové kultury a evropským cestovatelům otevřel dveře do světa kaváren.
Středomořské přístavy – káva se šířila do přístavních měst, odkud postupně pronikala do vnitrozemí.
Zpočátku byla káva vnímána jako exotický lék a luxusní nápoj. Prodávala se hlavně v lékárnách a její hořká chuť byla pro mnoho Evropanů nová a nezvyklá.
Zrod evropských kaváren
Skutečný rozmach pití kávy souvisí se vznikem kaváren. Ty se začaly objevovat v 17. století a rychle se staly centry společenského života.
Benátky, Řím a Neapol – první italské kavárny navštěvovala šlechta, obchodníci a intelektuálové.
Vídeň – po bitvě u Vídně roku 1683 se z ní stalo jedno z evropských hlavních měst kávy; vídeňské kavárny se staly symbolem středoevropské kultury.
Paříž – kavárny jako Café Procope se staly místem, kde se setkávali filozofové, spisovatelé a revolucionáři.
Londýn – „penny universities“ byly kavárny, kde za cenu jednoho šálku kávy mohl člověk diskutovat o politice, obchodu a novinkách.
Kavárny hrály zásadní roli v dějinách Evropy:
staly se prostorem pro výměnu myšlenek,
podporovaly rozvoj tisku, literatury a umění,
byly „pracovnami“ obchodníků, bankéřů i politiků.
Různé tváře kávy v Evropě
Každá evropská země si vytvořila svůj vlastní styl pití kávy, který často odráží mentalitu a tempo života.
Itálie – kolébka espressa
Itálie je symbolem rychlého, intenzivního espressa:
káva se pije vestoje u baru, často během několika minut,
typickým nápojem je espresso, ristretto, cappuccino, macchiato,
cappuccino se pije hlavně dopoledne, po obědě většinou čisté espresso.
Italové vnímají kávu jako krátký, ale silný moment v průběhu dne – malý rituál, který dodá energii a dobrou náladu.
Rakousko a střední Evropa – kavárenská kultura
Ve Vídni, Praze, Budapešti či Bratislavě má káva silnou kavárenskou tradici:
historické kavárny s mramorovými stolky a novinami na dřevěných tyčích,
kávové speciality jako Wiener Melange, Einspänner, vídeňská káva se šlehačkou,
káva je spojená s dezertem – sachr, štrůdl, dorty.
Zde je káva především společenský nápoj – důvod zdržet se, číst, psát nebo pracovat.
Francie – café au lait a terasa plná židlí
Ve Francii je káva součástí života v ulicích:
typické jsou bistra a kavárny s venkovním posezením,
oblíbené je café au lait (káva s mlékem), zejména k snídani s croissantem,
espresso (un café) se pije po jídle nebo během dne.
Francouzi vnímají kávu jako součást gastronomie – stejně důležitá je káva i atmosféra podniku.
Balkán a jihovýchodní Evropa – silná káva a pomalé tempo
V zemích jako Řecko, Srbsko, Bosna a Hercegovina či Turecko (na pomezí Evropy a Asie) má káva jinou podobu:
„turecká“ káva v džezvě – jemně mletá káva vařená ve vodě, často oslazená,
silná, aromatická, pije se pomalu,
káva je spojená s pohostinností a rozhovorem – nikdo nespěchá.
V Řecku a dalších zemích se navíc rozšířily studené varianty – frappé a freddo espresso.
Skandinávie – největší pijáci kávy na světě
Země jako Finsko, Švédsko či Norsko patří dlouhodobě k největším konzumentům kávy na hlavu:
oblíbená je spíše světleji pražená káva a filtrované metody,
důležitým pojmem je švédská „fika“ – kávová pauza s něčím sladkým a s časem pro kolegy či rodinu,
káva se pije mnohokrát denně, je součástí pracovního i domácího života.
Od „černé kávy“ k moderním stylům
S průmyslovou revolucí a rozvojem technologií se měnila i příprava kávy:
století – rozvoj filtračních metod, domácích mlýnků a prvních strojů na espresso,
začátek 20. století – zdokonalení pákových kávovarů, vznik klasického italského espressa,
druhá polovina 20. století – instantní káva a automatické stroje, dostupnost kávy pro masy,
přelom 20. a 21. století – „třetí vlna“ kávy, důraz na původ, odrůdy, chuťový profil, výběrovou kávu a ruční přípravu.
Dnes v Evropě vedle sebe existují:
tradiční „italské“ espresso bary,
historické kavárny ve Vídni, Praze či Paříži,
moderní „specialty coffee“ podniky s alternativní přípravou,
domácnosti s moka konvičkou, french pressem, kapslovým či automatickým kávovarem.
Káva jako součást evropské identity
Pití kávy v Evropě není jen o kofeinu. Káva se stala:
symbolickým nápojem moderních dějin – od filozofických debat v kavárnách osvícenců až po notebooky na stolech dnešních freelancerů,
sociálním lepidlem – pozvání „na kávu“ je pozvání k rozhovoru a setkání,
gastro zážitkem – kvalitní zrna, různé přípravy, párování s dezerty a jídlem,
součástí ekonomiky – kavárenský a kávový byznys je významnou součástí služeb a gastronomie.
Evropa je dnes jedním z nejdůležitějších trhů pro kávu na světě – jak z hlediska spotřeby, tak z hlediska trendů a inovací v pražení, technologiích a kavárenském byznysu.
Budoucnost pití kávy v Evropě
Káva v Evropě se neustále vyvíjí:
roste zájem o udržitelnost, fair trade a bio produkci,
zákazníci chtějí vědět původ zrn, způsob zpracování, pražírnu,
důraz se přesouvá od „co nejlevnější kávy“ k kvalitnímu zážitku v šálku,
technologie umožňují lepší kontrolu extrakce, pražení i domácí přípravy.
Jedno je ale jisté – káva zůstane i nadále jedním z hlavních nápojů, které spojují Evropany napříč kulturami, hranicemi i generacemi.
