Nákup v: CZK / EUR

Působení kávy na člověka

Každý kdo tvrdí, že si neumí své ráno bez šálku kávy představit si zřejmě ani neuvědomí, že už je na tomto nápoji mírně závislý. Je to způsobeno především naším známým kofeinem, který je spolu s dalšími alkaloidy v kávě obsažen. Možná, že slova o závislosti někoho vyděsila a tak je nutné si zároveň říci, že se jedná pouze o závislost krátkodobou a v případě absence kofeinu člověk nemívá nikdy typické abstinenční příznaky. Možná se někdy v mírné formě projeví bolest hlavy a určitá malátnost. Po jednom a půl dni bez kofeinu se zvyšuje průtok krve mozkem a to může u citlivějších osob způsobit právě onu zmíněnou bolest hlavy. Vědci také zjistili, že u člověka pijícího pravidelně 3 šálky kofeinové kávy denně se může krátkodobě projevit mírně zhoršená činnost zrakového a sluchového centra, pokud je najednou nucen se bez své kávy obejít. Ale jak už bylo řečeno, jedná se vždycky pouze o krátkodobou záležitost. Faktem ovšem zůstává, že když člověk pravidelně dostává větší dávky kofeinu, začne je časem potřebovat pro normální funkci mozku, ale pokud hovoříme o běžném pití kávy, není třeba se obávat. Naše zmíněné 3 šálky denně to v žádném případě nezpůsobí. Mnozí konzumenti kávy věří v okamžitý účinek kofeinu, pravda je ale taková, že účinky vrcholí asi za hodinu, někdy dvě poté, co přejde do krve. Jenom pro zajímavost uvádíme srovnání účinku: 600 mg kofeinu zvýší bdělost a povzbudí náladu stejně jako 20 mg amfetaminu.

Pokud se potřebujeme kávou povzbudit, pak je mnohem efektivnější dát si několikrát denně malý šálek než pouze jednu velkou porci kávy ráno. Je dokázáno, že kofein při menších a častějších dávkách působí lépe na příslušná centra mozku. Škodlivá je konzumace kávy v nadměrném množství. Tím se ovšem předpokládá více než 12 šálků denně, pak v organismu dochází k výraznějšímu ovlivnění centrálního nervového systému. Jsou známy i případy otravy kofeinem, ovšem v tomto případě se jedná o dávku, která se rovná stům šálků silné kávy. Nás budou spíše zajímat účinky při mírně zvýšené konzumaci a tady mohou citlivější osoby reagovat nespavostí, neklidem a podrážděností. Vnímavost vůči kofeinu je individuální a u některých lidí může být také ovlivněna dědičnými faktory. Kofein nebývá na rozdíl od jiných návykových látek zneužíván, protože člověk si sám sníží dávku kofeinu, když cítí podrážděnost a nervozitu.

Reakce na kávu může být odlišná u pravidelných a příležitostných konzumentů. Lidé, kteří si odvykli na pití kávy a tudíž jejich tělo delší čas nepřijímalo kofein, reagují na něj po požití kávy výrazně zvýšeným krevním tlakem, ale pouze krátkodobě. Hypertonici, což jsou lidé se stále vysokým krevním tlakem, by měli být v konzumaci kávy velice střídmí, v některých případech by se měli bez kávy úplně obejít. Rovněž lidé s duševními poruchami by se měli pití kávy rozhodně vyvarovat.

Bohužel také mnoho lidí žije s představou, že v konfliktních situacích nebo při nadměrném vytížení je dobré dát si kávu. Pokud se dostaneme do stresu, je velkou chybou se domnívat, že káva je vhodným prostředkem na uklidnění. Je to omyl, protože jednak dochází ke zvýšení tlaku v důsledku stresu a za druhé i účinkem kofeinu. Vzniká tak velmi nebezpečná a riziková situace pro krevní oběh. Rozhodně tedy nikomu nedoporučujeme, aby se v emočně vypjatých situacích uklidňoval kávou.

Za normálních okolností je ovšem káva nápojem, který zvyšuje výkonnost při činnostech vyžadujících naši pozornost, příkladně při řízení motorových vozidel nebo při řešení některých složitějších úkolů. Mnozí z nás ji oceníme při bolestech hlavy, kdy šálek kávy poslouží místo prášku a samozřejmostí je, že pomáhá zahánět naši únavu.

A jak je to tedy s její škodlivostí? Tu se nepodařilo do současné doby jednoznačně prokázat, ale ani celkem vyloučit. Platí tu asi staré známé přísloví, že "všeho moc škodí" a každý extrém je škodlivý. Z toho vyplývá, že pokud budeme pít kávu kvalitní a nebudeme to s její konzumací přehánět, můžeme si každý šálek vychutnat a s radostí prožít.