Koloniální éra – káva jako zboží mocností
Od 17. a 18. století začínají evropské koloniální velmoci chápat, že káva není jen módní nápoj, ale také velmi výnosné zboží. Pěstování kávovníku se proto přesouvá z původních oblastí do kolonií:
– Nizozemci rozšiřují kávovník na Jávu a do dalších částí dnešní Indonésie.
– Francouzi zakládají kávové plantáže v Karibiku a Jižní Americe.
– Portugalci a Španělé rozvíjejí pěstování kávy v Brazílii, Střední Americe a dalších koloniích.
Káva se stává součástí tzv. trojúhelníkového obchodu – mezi Evropou, Afrikou a Amerikou proudí zboží, otroci a suroviny. Kávovník je pěstován na rozsáhlých plantážích, často za velmi tvrdých podmínek. Historie kávy je tak úzce spojená i s historíí otroctví a koloniálního vykořisťování.
Rozmach kaváren a „zlatý věk“ kávy
V 18. a 19. století zažívá kávová kultura v Evropě a později i v Americe velký rozkvět. Káva se stává běžně dostupnou pro stále širší vrstvy obyvatelstva a kavárny se proměňují v důležitá centra společenského života.
– V Paříži, Vídni, Praze, Londýně a dalších městech vznikají slavné kavárny, kde se scházejí umělci, novináři, politici a obchodníci.
– Káva je spojována s modernitou, městským životem a novými myšlenkami.
– V některých zemích se kavárny stávají „druhým domovem“ intelektuálů a podnikatelů.
Káva už není jen nápojem – je to prostředí, kde se rodí nápady, vznikají noviny, literární směry i politické revoluce.
Technický pokrok – od džezvy k espressu
S průmyslovou revolucí přichází do světa kávy technický pokrok. Lidé hledají způsob, jak kávu připravit rychleji, efektivněji a s konzistentním výsledkem.
– 19. století přináší různé filtrační systémy, první domácí mlýnky, kávovary na principu kapání a přetlakové hrnce.
– Začátek 20. století znamená revoluci: v Itálii vznikají první stroje na espresso, které pracují s tlakem horké vody protlačované skrz jemně mletou kávu.
– Espresso se postupně stává symbolem italské kávy – malý, intenzivní nápoj, ze kterého vychází cappuccino, latte, macchiato a mnoho dalších variant.
Kávová kultura se tak znovu mění – v Itálii jde o rychlý rituál u baru, v Rakousku či střední Evropě o pomalé sezení v kavárně, v Americe se rodí obliba velkých „to go“ kelímků.
Instantní káva a masová spotřeba
Ve 20. století se káva stává skutečně globickým nápojem. Druhá světová válka, poválečná léta a rychlý růst měst přinášejí důraz na praktičnost a rychlost.
– Vzniká instantní káva – sušený extrakt, který se zalije vodou a je připraven během pár sekund.
– Do domácností se dostávají levné elektrické kávovary, překapávače a později kapslové systémy.
– Káva je synonymem „rychlé energie“ – do práce, do školy, na cestách.
Na jedné straně je káva dostupná jako nikdy dřív, na druhé straně se často vytrácí kvalita a původ. V mnoha domácnostech a kancelářích se pije levná směs bez ohledu na to, odkud zrna pocházejí a jak byla zpracovaná.
Zlom – zrod „speciální“ a výběrové kávy
Od druhé poloviny 20. století a zejména na přelomu tisíciletí začíná další etapa historie kávy:
– Objevují se první specializované pražírny, které kupují zrna přímo od farmářů a zdůrazňují původ kávy.
– Kávová komunita začíná rozlišovat mezi „komoditní“ kávou a tzv. výběrovou kávou (specialty coffee), která splňuje přísná kvalitativní kritéria.
– Stejně jako u vína nebo whisky se u kávy řeší odrůda, nadmořská výška, způsob zpracování, chuťový profil.
Zákazník už nekupuje jen „kávu obecně“, ale například „etiopskou naturální Arabiku s tóny lesního ovoce“ nebo „kolumbijskou kávu z konkrétní farmy“. Káva se stává plnohodnotným gastronomickým zážitkem.
Třetí vlna kávy – káva jako řemeslo a příběh
Termín „třetí vlna kávy“ označuje období, kdy se káva začíná chápat podobně jako víno – jako nápoj s bohatou paletou chutí, vůní a příběhů.
Typické znaky třetí vlny:
– Důraz na výběrovou kávu, čerstvé pražení a transparentní původ.
– Rozmach alternativních metod: V60, Chemex, AeroPress, French press, cold brew, vacuum pot a další.
– Barista jako řemeslník – znalost kávy, práce s mlýnkem, nastavení teploty, tlaku a času extrakce.
– Designové kavárny s otevřeným barem, kde zákazník vidí celý proces přípravy.
Káva už není anonymní produkt – za každým šálkem stojí farmář, pražírna, barista a konkrétní příběh.
Etika a udržitelnost – nový rozměr kávy
Moderní historie kávy přináší i zásadní otázky:
– Jaké jsou pracovní podmínky na farmách?
– Kolik z konečné ceny dostane pěstitel?
– Jak pěstování kávy ovlivňuje životní prostředí – od odlesňování po spotřebu vody?
Proto se stále více prosazují modely jako Fair Trade, direct trade, bio certifikace a projekty podporující lokální komunity. Káva tak dostává další rozměr – není to jen nápoj, ale i volba, jaký svět svým nákupem podporujeme.
Káva dnes – spojení všech etap historie
Současnost v sobě spojuje všechny předchozí kapitoly historie kávy:
– Stále existují masově vyráběné směsi a instantní káva pro ty, kteří chtějí hlavně kofein.
– Zároveň roste počet lidí, kteří vyhledávají kvalitní zrna, lokální pražírny a kavárny s profesionálním přístupem.
– Vedle espressa a cappuccina se prosazují filtry, cold brew, nitro coffee i nejrůznější speciality s mlékem, sirupy a dalšími ingrediencemi.
Káva je dnes globickým fenoménem, ale zároveň se vrací k tomu, čím byla na začátku – k nápoji, který se připravuje s respektem, pozorností a důrazem na kvalitu.
Historie kávy nekončí – pokračuje ve vašem šálku
Historie kávy II ukazuje, jak se z jednoduché rostliny z horských oblastí Afriky stal jeden z nejdůležitějších nápojů na světě. Prošla cestou:
– od koloniálních plantáží a obchodních lodí,
– přes kavárny plné umělců a politiků,
– k domácím kuchyním, kancelářím a moderním espresso barům,
– až k dnešním výběrovým kavárnám, kde se káva připravuje s přesností a péčí.
Každý šálek, který si dáte, je malou tečkou za dlouhým příběhem, který stále pokračuje. Ať už pijete klasické espresso, filtrovanou kávu nebo cappuccino s latte artem, jste součástí historie, která se píše už stovky let – a stále má nové kapitoly.
