Jak se káva dostala do Čech
Do Evropy přišla káva na přelomu 16. a 17. století především díky benátským kupcům. Češi se s ní podle pramenů setkali už na konci 16. století – uvádí se cestovatelé Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, kteří poznali kávu při cestách na Blízký východ a do Cařihradu. Aromaniac | Káva si vás najde+1
Zpočátku šlo o exotický a drahý nápoj, který se do českých zemí dostával jen ve velmi omezeném množství. Káva byla považována spíše za kuriozitu a často i za léčivý prostředek. V lékárnách se prodávala jako „žaludeční lék“ a doporučovala se convalescentům pro její povzbuzující účinek. www.greenplantation.com+1
Zajímavostí je i první pokus o pěstování kávovníku u nás – roku 1698 rozkvetl první kávovník ve skleníku jezuitské koleje v Praze. Podmínky ale nedovolily, aby rostlina skutečně plodila, šlo tedy spíše o botanickou raritu než o reálný zdroj kávy. Lázeňská káva
První kavárny v Čechách
Skutečný rozmach pití kávy souvisí se vznikem kaváren. V českých zemích se začaly objevovat na začátku 18. století a nejdříve byly určeny především pro bohatší vrstvy. petraco.cz+1
Za první kavárnu na našem území se považuje podnik v Brně z roku 1702, který provozoval Turek Achmet na základě povolení městské rady. petraco.cz+1
Praha následovala o několik let později:
roku 1711 začal Řek Jiří (Georgius) Deodatus z Damašku prodávat kávu na ulici,
v roce 1714 si otevřel první pražskou kavárnu „U Zlatého hada“ pod Mosteckou věží. petraco.cz+1
Tyto první podniky byly místem setkávání obchodníků, vzdělanců a měšťanů. Káva zde nebyla jen nápojem – stala se symbolem společenského života, diskusí a nových myšlenek, podobně jako v jiných evropských metropolích.
Káva jako lék, luxus i podezřelá novinka
V 18. století byla káva v českých zemích stále relativně drahá. Pila ji hlavně šlechta a bohaté měšťanstvo, zatímco na venkov se dostávala jen pomalu. Pro mnoho lidí byla nová chuť i vůně podezřelá a nápoj byl vnímán jako něco „nezdravého“ a zbytečně luxusního. www.greenplantation.com+2praguecoffeeguide.tode.cz+2
Postupně se ale situace měnila:
Káva se začala častěji připravovat v měšťanských domácnostech.
Zrna se prala ve vodě, pražila na pánvi, drtila v hmoždíři a zalévala horkou vodou, často s mlékem a medem. www.greenplantation.com
Z luxusního nápoje se pomalu stávala součást každodenního života – alespoň ve městech.
století a první republika – káva i její náhražky
Na konci 19. století a v době první republiky už káva pevně patřila do české domácnosti, zejména ve městech. Na venkově ale zůstávala drahou komoditou, a proto se začaly ve velkém používat náhražky, tzv. „melta“ a další obilné kávy. www.greenplantation.com+1
Oblíbené byly například:
obilné kávy z praženého ječmene a žita, často s čekankou,
ovocné kávy, z nichž proslulá byla „fíková káva“ – pražené fíky dovážené z Itálie a Chorvatska. www.greenplantation.com
Prvorepublikové kavárny v Praze, Brně a dalších městech se staly centry kulturního a společenského života. Literáti, umělci, novináři a politici diskutovali u šálků kávy o umění i politice.
Káva za války, v socialismu a „turek“ v hrnku
Druhá světová válka a poválečné období přinesly nedostatek pravé kávy. Běžně se používaly náhražky – cikorka, melta a různé směsi bez skutečných kávových zrn. Pravá káva byla vzácná a často dostupná jen přes známosti nebo za přídělové lístky. petraco.cz+1
V období socialismu se v českých hospodách a domácnostech usadil typicky český fenomén – „turek“:
jemně mletá káva zalitá vařící vodou přímo v hrnku,
lógr zůstává na dně, nápoj nemá nic společného s tradiční tureckou přípravou v džezvě,
přesto se stal symbolem několika generací pijáků kávy.
Kavárenská kultura ustoupila do pozadí, ale káva jako každodenní rituál zůstala.
Po roce 1989 – návrat kaváren a espresso kultura
Po sametové revoluci se otevřely hranice a s nimi i dveře pro moderní kávovou kulturu:
do země začaly proudit italské espresso směsi, profesionální pákové kávovary a automatické stroje,
vznikaly nové kavárny inspirované Itálií, Rakouskem i Západní Evropou,
do domácností se ve velkém dostaly pákové i automatické kávovary, moka konvičky a později kapslové systémy.
Káva už nebyla jen „turek“ nebo instantní prášek, ale stále více se řešilo:
odkud zrna pocházejí,
jakým způsobem jsou pražená,
jak se správně připravuje espresso, cappuccino nebo latte.
Současnost – třetí kávová vlna v Čechách
V posledních letech zažívá Česko tzv. třetí kávovou vlnu – důraz na výběrovou kávu, původ zrn, způsob zpracování a přesnou přípravu.
Typické znaky dneška:
vznik specializovaných pražíren, které praží menší šarže kvalitní Arabiky,
kavárny nabízející alternativní metody přípravy – filtr, AeroPress, V60, Chemex, French press, cold brew,
zájem zákazníků o informace: odrůda, region, nadmořská výška, zpracování, chuťový profil,
silný posun v kvalitě kávy i v menších městech.
Káva v Čechách se tak symbolicky uzavírá do kruhu: z exotického nápoje pro elitu se stala masovou komoditou, aby se dnes opět vracela k důrazu na kvalitu, původ a zážitek z každého šálku.
Káva v Čechách – od lékárenského léku po moderní zážitek
Shrnuto:
konec 16. století – první Češi se seznamují s kávou na cestách,
17.–18. století – káva jako drahý nápoj šlechty a měšťanů, první kavárny v Brně (1702) a Praze (1714),
století a první republika – káva se šíří mezi širší vrstvy, vznikají náhražky, rozkvět kaváren,
válka a socialismus – nedostatek kávy, náhražky, „turek“ jako fenomén,
po roce 1989 – návrat kavárenské kultury, espresso, moderní kávová technika,
století – výběrová káva, pražírny, třetí vlna, káva jako zážitek a součást životního stylu.
Dnes si můžeme v Čechách vychutnat kávu tak kvalitní, jaká tu nikdy v historii nebyla – ať už v tradiční kavárně v centru města, nebo doma z profesionálně upražených zrn z celého světa.
